Malířka dovede i svěže psát Malířka a designerka Dana Raunerová vystavuje do 27. listopadu svou výtvarnou tvorbu v plzeňské galerii „13“ a dnes jejím návštěvníkům dokáže, že je také osobitou literátkou. V Promočeném dnu autorka píše: „Všichni po sobě zanecháváme stopy. Někdo do prvního deště, jiný do ztráty paměti lidstva, další navěky.“ Literární podvečer ve výstavní síni začne o půl páté odpoledne.
Psát začala výtvarnice vcelku nedávno,když překvapila svým vyznavačským textem „Písmeno A“ napsaným „na okraj“ výstavy svých prací Nadechni se a leť! V Univerzitní galerii v Plzni před pěti lety. Soubor obdobně laděných próz „Jak tvoří netvoři“ vyšel autorce v loňském roce jako samostatná příloha plzeňského měsíčníku Plž. Umělkyně dokazuje podivuhodnou významovou i výrazovou jednotu svého výtvarného a literárního projevu, přestože její práce v obou oblastech mají zcela autonomní hodnoty.
Její nadmíru energické, expresivně laděné výtvarné záznamy krajinných či figurálních motivů redukují ve svérázné zkratce svět na jeho prapůvodní prvky a způsobují, že každá čára či každý tah štětcem, navracející nás jakoby až k bájným archaickým počátkům, mají zvláštní magickou moc. Prazvláštní magickou mocí vládnou však i její texty zaznamenávající neméně energické spontánní „průtrže“ autorčiny uvolněné fantazie, opírající se ovšem o nesčetné situační či zaslechnuté slovní fragmenty, uložené v její neselhávající paměti.
Z nich literátka poskládá například lyrickou grotesku, jindy zase uštěpačné vyznání, či zanícené zpovídání se, vždy však bezpečně „uzemněné“ bezprostředností svého sdělování. Tak jako barvami zářící obrazy Raunerové působí vždy značně dynamicky, tak i její barvité texty pracují s rytmem a ukrývají mnohé „skryté verše“, přibližující její tvorbu k oblastem básnických próz. Letošní výstava v prostorách Českého rozhlasu v Plzni „Dítě v nás“ doložila i její stále častější inspiraci dětským světem.
Ale nejenom svým výtvarným projevem v nás malířka obnovuje schopnost dětského údivu a obdivu. Také jako literátka publikum svými půvabnými dětskými říkadly vydatně občerstvuje. Tuto polohu jejího spisování si snad již brzy budou moci zamilovat i děti a umělkyně ani nebude muset tak jako Hrubín hledat kongeniálního ilustrátora, ale svá svěží dílka, podobně jako kdysi Josef Lada, si výtvarně doprovodí sama.
