DOSTAL JSEM OD VÁS, MILÁ SLEČNO, VOŇAVÝ LÍSTEK V OBÁLCE.
PRÝ MÍVÁM V OČÍCH NEKONEČNO A VY TAK TOUŽÍTE PO DÁLCE.
DOSTAL JSEM OD VÁS PROUŽEK STUHY, CO VPLÉTÁTE SI DO VLASŮ.
PRÝ ABYCH SVÁZAL VŠECHNY DUHY A MYSLEL JENOM NA KRÁSU.
NA PŮVAB CHMÝŘÍ, BOKŮ, VÍČEK, JICHŽ VY JSTE HRDOU VLASTNICÍ.
ABYCH JEN ČICHAL, HLEDĚL, HLADIL A DĚLAL TO, CO BÁSNÍCI.
ZE SONETŮ A ÓD JSTE ŽIVA, OBČAS VÁS SYTÍ SLUNÍČKO.
MÁM S VÁMI SOUCIT, A TAK PLNÍM KOTLETOU BÍLÉ PSANÍČKO.
SNAD ZAVONÍ VÁM JAKO KVĚTY, TA MÚZ VEPŘOVÁ SVAČINKA.
NEUMÍM SYTIT LÁSKU VERŠI. NEVADÍ, ŽE JE MALINKÁ?
